Jako Cup 2018
JAKO CUP 2018
O víkendu 17. až 18. února jsme se zúčastnili halového turnaje JAKO CUP 2018, který proběhl v Hradci Králové. Jednalo se o turnaj, kterého se mimo jiné, zúčastnila kvalitní mužstva ze Slovenska a Polska. Náš tým byl nalosován do skupiny C, kde jsme se utkali s mužstvy FC Spartak Rychnov nad Kněžnou, FK Inter Bratislava, FK Ústí nad Labem a FC Zbrojovka Brno. První zápas s Rychnovem kluci po trochu ospalém výkonu proti fyzicky vyspělejšímu soupeři prohráli těsně o jeden gól 1:2. Další zápas proti soupeři z Bratislavy byl v naši režii, kluci se dokázali psychicky zvednout a zaslouženě porazili Bratislavský tým 8:1. V dalších zápasech proti Ústí nad Labem a Zbrojovce Brno kluci předvedli bojovný a dle mého názoru jejich nejlepší sobotní výkon, který bohužel nestačil na vítězství ani v jednom z těchto zápasů. Oba zápasy skončili výsledkem 3:5. Po prvním turnajovém dnu jsme skončili na čtvrtém místě ve skupině, což nás na nedělní část turnaje zařadilo do skupiny, která hrála o 11. místo.
Po sobotní části turnaje jsme měli přímo v Předměřické hale zajištěn oběd, po kterém jsme vyrazili do hotelu Alessandria, kde jsme byli ubytováni. Po nahlášení se na recepci a ubytování, měli kluci půlhodinovou pauzu na vybalení věcí a přípravu na odjezd do nedalekého aquacentra Městské lázně. Jako dopravu do zmíněného aquacentra jsme zvolili trolejbusovou linku, která měla zastávku vedle našeho hotelu a dopravila nás za cca. 10 minut k Městským lázním. V Lázních kluci nejprve vyrazili ke skokanskému můstku a tobogánu. Při skocích do vody se kluci předháněli, kdo zvládne náročnější skok. K vidění byla salta, šipky i krásné ,,kufry‘‘ při soutěži, kdo se dokáže dotknout dna bazénu. Druhá půlka tempáků vyrazila na tobogán, který jsme na čtvrt hodiny prakticky ovládli, obzvláště pak Lukáš Kroužek, který byl při jízdě tobogánem slyšet po celé hale aquacentra. Jako další jsme vyzkoušeli vlnobití. U kluků mělo velký úspěch, vyzkoušeli ho úplně všichni. Proběhla zde opět výzva, kdo zvládne vydržet celé vlnobití bez doteku stěny bazénu. Zhruba po hodině jsme měli krátkou pauzu na svačinu. V druhé půlce naši návštěvy aquacentra jsme se přesunuli do druhé části krytého pavilonu, kde se nacházel 50ti metrový plavecký bazén a malé brouzdaliště s teplou vodou. Zde jsme strávili zhruba 20 minut. V poslední řadě jsme se podívali do páry, kde si kluci vyzkoušeli tento typ regenerace. Po usušení a převlečení jsme vyrazili pěšky na hotel, což nám zabralo necelou půlhodinu. Na hotelu na nás již čekala večeře, na které jsme se potkali s několik dalšími mužstvy ubytovanými na našem hotelu. Po večeři měli kluci volno, někteří odpočívali na pokojích, zbytek si kopal na chodbě s pěnovým míčkem. Před spaním jsme shromáždili kluky ke krátkému statickému protažení a po něm je poslali do pokojů s tím, že večerka bude v 21:30. Většina hráčů po náročném dnu šla spát ještě před večerkou.
Budíček byl domluven na 6:30 s tím, že jsme se za půl hodiny sbalili a v 7:00 již všichni byli na snídani, která pro nás byla připravena formou švédských stolů. Po snídani jsme vyrazili opět do Předměřické haly. V prvním utkání jsme nastoupili proti týmu Dobruška/Opočno. Zde jsme předvedli nejslabší výkon turnaje. Klukům se nedařilo, chyběl pohyb útočníků a zakončení. Soupeři jsme podlehli 1:3. Druhé utkání proti FC Sellier a Bellot Vlašim bylo však naprosto odlišné. Kluci předvedli bojovnost a soupeře předčili ve všech činnostech na hřišti. Výsledek byl zaslouženě 6:1. Následující zápas s 1. FC Slováckem skončil 2:5 v neprospěch našeho mužstva. Podali jsme bojovný výkon, bohužel však až před koncem utkání a to na takto kvalitního soupeře nestačilo. Po tomto zápase jsme se odebrali na oběd, který byl již připraven v malé jídelně přímo v hale. Po obědě nás čekalo poslední skupinové utkání proti Zaglebia Lubin. Dle mého názoru se jednalo o nejkvalitnějšího soupeře, kterého jsme v nedělní části turnaje potkali. Tomuto soupeři jsme podlehli 2:4, kluky jsem však musel pochválit za jejich nasazení v tomto zápase. Naopak bych vytkl opět pasivitu našich útočníku v obrané fázi a nedostatečný důraz v osobních soubojích, byť proti nám stál fyzicky vyspělejší soupeř. Poslední utkání, které nás čekalo, bylo utkání o umístění proti FK Inter Bratislava. Zde kluci zřejmě podcenili soupeře s myšlenkou, že se soupeř porazí sám, když nad ním v sobotu zvítězili 8:1. Nastoupili ve velmi vlažném tempu, bez většího nasazení. Naše nasazení z předchozích zápasů se objevilo až kolem 8. minuty utkání, kdy jsme začali soupeře přehrávat a dokázali vyrovnat na konečný výsledek 2:2. Jelikož se jednalo o zápas o umístění, následoval penaltový rozstřel, kde jsme ve čtvrté sérii neproměnili pokutový kop a prohráli tak celkovým skóre 2:3. Umístili jsme se tedy na ne příliš pěkném 18. místě. Důležitý však byl výkon, kterým se kluci prezentovali.
Kluky bych chtěl za tento turnaj pochválit. Jednak za jejich chování v turnajové části, na hotelu a v aquacentru. Co se týče našeho výkonu, naši největší slabinou tohoto turnaje byl nedostatečný důraz v osobních soubojích, nízká aktivita útočníků v obrané fázi a nízký počet střel na bránu. Naopak bych kluky ocenil za jejich bojovnost, kterou dokázali prokázat i v situacích, kdy jsme za nepříznivého stavu byli pod tlakem soupeře. Individuálně bych rád vyzdvihl Daniela Baštu za skvělý brankářský výkon a Otu Suchomela s Lukášem Kroužkem.