Na Spartě a Aritmě

Středeční přeložené utkání na Spartě se hrálo systémem 6+1, který si kluci zkusili poprvé. Na hřišti, které jsem viděl více si kluci zvykli velmi rychle. Dařilo se jim roztahovat hřiště při našem držení míče a tak jsme neměli téměř žádné problémy při rozehrávce. Zadní nebyli tolik napadáni a tak měli celkem čas si rozmyslet co udělají. Díky tomu, že se střeďáci a přední dost často nabízeli, měli zadní více možností jak situace řešit. Jít sám přes hráče, narazit si s předním u lajny nebo posunout na seběhnutého střeďáka ve středu. Při rozestavení 2-1-2, které většina týmů při 5+1 hraje má každý svého hráče a není to tolik náročné na nějaké přebírání (pokud se tedy soupeřovi hráči netoči, to ale zatím ve větší míře předvedla jenom FTA). To už se v 6+1 mění a klade to na kluky zvýšené nároky na komunikaci a vnímání prostoru a hráčů kolem sebe. Musím říct, že i toto zvládli kluci velice dobře zvláště díky těm, co to na hřišti vidí a dokážou si ostatní zorganizovat, jako byli třeba na mém hřišti Tomáš Tichý s Lukášem Kroužkem. Opět byl ale největší problém v proměňování našich šancí. Někdy bylo příliš důrazné na úkor chytrosti, jindy nebylo ani moc důrazné. Bohužel tak spousta krásných akcí zůstala nevyužita.

Hned další, tentokrát sváteční, ráno zajížděla druhá parta doplněná o kluky co na Spartě spíše chytali do Vokovic. Po krásné širokém hřišti na Strahově nás čekalo malinkaté hřiště na Aritmě. Bohužel jsme si s tím moc neporadili a po celou dobu zápasu nám dělala hra na malém prostoru problémy. Pomalá práce s míčem a možná ještě více pomalé rozhodování nám téměř znemožňovaly ohrozit soupeřova brankáře. Nutno jedním dechem dodat, že soupeř, ač někteří hráči byli mladší, hrál velice dobře.